Email: janwe7@seznam.cz

3. Koncovky lehkých figur

Koncovky lehkých figur

V těchto koncovkách se na šachovnici kromě králů a pěšců vyskytují pouze lehké figury. Zejména složitým je v praxi rozhodnutí, kterou figuru si mám do koncovky ponechat. Jezdce, nebo střelce? Odpověď na tuto otázku lze najít jedině tak, že posoudíme, jak jsou rozmístěni králové a pěšci soupeře. V případě uzavřených pěšcových řetězů, má jezdec převahu nad střelce. Naopak, když je pozice otevřená, má převahu střelec, který má převahu v pohybu a počtu polí, které může ovládat.  

 Jednobarevní střelci

Možná by se dalo říci i stejno-polní střelci v koncovce zejména s pěšci vyžadují se řídit následujícím principem. Pokud náš střelec má barvu bílou (platí i pro černou), snažíme se fixovat cizí pěšce na polích barvy střelce. Pokud se nám to podaří, soupeř má tak zvaného špatného střelce. Potom je výměna střelce důležitý strategický cíl slabší strany.

Různobarevní střelci

Existence různobarevných střelců často dovoluje neutralizovat materiální převahu jedné ze stran a provést úspěšnou obranu.

Dva střelci

Výhoda dvou střelců (termín zavedl W. Steintz pro popis koordinovaného působení dvojice střelců), je poziční výhoda, která se může a nemusí projevit ve střední hře a koncovce. To platí v případě, že jedna strana má 2S proti S+J, nebo 2J. Výhodou se stávají zejména v otevřených pozicích, kde jsou hlavní diagonály volné bez pěšců a hlavně se to projevuje v možnosti působit na obě křídla. Velmi silní jsou Hrwizovi střelci, kteří stojí na přilehlých diagonálách.

V blokovaných pozicích se naopak mohou ukázat jako slabší, a výhodu budou mít jezdci.